Charakteristika vín

 

Bílá vína

 

Aurelius

Kvalitou nezapře odrůdy, ze kterých vznikl - Neuburské a Ryzlink rýnský, po kterých zdědil a dále rozvíjí svěžest, kvetoucí buket a plnost. Doporučujeme k vepřovému i telecímu masu, drůbeži, studené kuchyni a jemným sýrům.

Bzenecká lipka 

Víno s jemnou vůní a vlastnostmi Rýnského ryzlinku. Pěstováno v Bzenci na jižní Moravě. 

Chardonnay

Sklizně jsou poněkud nižší než u Rulandského bílého, ale jakost vína je vyšší. Víno je kořenitější, velmi plné, s elegantní kyselinou s mírně jablečnou vůní, nádechem zralých hrušek, citrusů, tropického ovoce, broskve a velmi vhodné k delšímu zrání na láhvi. Je výbornou surovinou pro výrobu nejjakostnějších sektů. V současné době se stalo vínem módním a nejlépe placeným na celém světě. Jeho jakost je nejlepší jen ve výborných polohách našich teplejších vinařských oblastí, jen z nejlepších francouzských klonů a hlavně u vín necukřených, predikátních, počínaje kabinetem. I půdní podmínky mají na jeho jakost velký vliv. Nejvhodnější jsou půdy hlinité s obsahem vápna. V horších přírodních podmínkách bývá obsah kyselin vysoký a jejich projev drsný, neharmonický. 

Irsay Oliver

Vyšlechtěna v Maďarsku ve 30. letech 20. století z Bratislavského bílého a Čabaňské perly, která zraje brzy a jejíž hrozny jsou vhodné i jako hrozen stolní. Víno je kořenité, po vyzrání plné, muškátové. Má nedostatek kyselin, ale také má silné muškátové aroma, a proto se mísí jinými odrůdami. Muškátové víno se užívá většinou k navonění směsí známkových vín. 

Malverina

kříženec (Veltlínské červené rané x Merlot)

Muškát Ottonel

Pochází z Francie a dává v teplých oblastech jemná muškátová vína. Je pravděpodobným křížencem mezi Chrupkou a Muškátem bílým.

Müller -Thurgau

Vyšlechtěna v roce 1882 prof. Műllerem, který pocházel ze švýcarského kantonu Thurgau. Vznikla křížením Ryzlinku rýnského s Chrupkou bílou.Má jemnou muškátovou aromatickou chuť a zlatozelenou barvu. Zpravidla nižší kyseliny a alkohol. Žluto-zelené, s typickou muškátově broskvovou vůní. Lehké, vyvážené polosuché víno. Vhodné k rybám a telecímu. 

Mopr /Moravský muškát/

Nová odrůda s typickým muškátovým aroma, nižší obsah kyselin. a vysokou kvalitou. Zlatožlutá barva, typická chuť i vůně. Kříženec odrůd Muškát Ottonel x Prachttraube. Je to odrůda raná s muškátovou vůní. Rychle se rozšířil a dává nejlepší vína v chladnějších oblastech, kde se neztrácejí kyseliny. 

Muškát Ottonelr

Zemí původu je Francie, kde byl vypěstován  ze semene neznámého původu v minulém století. V Čechách a na Moravě se pěstuje již dlouho, ale je to pěstitelsky obtížná odrůda, a proto je postupně vytlačován Muškátem moravským. Jeho jemná muškátová vůně je považována za nejjemnější muškátový tón 

Neuburgské 

Pochází z Rakouska. Jemné, plné a silné, s jemnou vůní. Víno je příjemně harmonické, plné, neutrální a při zrání na lahvi dostává jemně malinovou vůni. Láhvově zralá vína mají vyšší viskozitu a výrazné tóny druhotných buketních látek. Vhodné k svíčkové pečeni. 

Pálavské 

Kříženec Vlašského ryzlinku a Veltlínského bílého, s bohatým, silným aroma. Plné, vyvážené víno. Vhodné k pečenému kachněti a bažantu. 

Pálava

je křížencem odrůd Tramín červený a Müller-Thurgau. Její hrozny se barvou podobají Tramínu. Vína mají poněkud více kyselin než vína Tramínu a vůně připomíná vanilku. Víno je harmonické, aromatické a plné. 

Ryzlink Rýnský

Nejlepší a nejušlechtilejší odrůdu severních oblastí.  Lahodná plná chuť s typickým odrůdovým charakterem, vyšší obsah kyselin, zvlášť jemné aroma. Zlato-žluté s nádhernou vůní, vznešené, elegantní, aromatické a harmonické. Víno vyniká jemností, kořenitostí, harmonií s výraznější, ale velmi příjemnou kyselinou a delikátními aromatickými látkami, jež zaujmou nevtíravým, a přece dlouho trvajícím vjemem. Je to odrůda, která má vysokou mezinárodní prestiž, získanou zejména výběry z přezrálých bobulí a vysokým potenciálem dlouhodobé uchovatelnosti vína. Vhodné k studeným mísám a rybám. 

Ryzlink Vlašský

Patří k našim nejlepším a nejpěstovanějším vínům. V dobrých ročnících obsahuje vysokou cukernatost a používá se na výrobu mešních vín a lahvově zralých vín. Je vhodné pro výrobu šumivých vín. Vyznačuje se nazelenalou barvou, typickou vůní a výraznou příjemnou kyselinou. Jeho svěžest vyniká v zvlášť dobrých ročnících. Světle zlaté až zlaté s příjemnou vůní, svěží a harmonické. Vhodné ke studeným předkrmům, studeným mísám a pečené vepřové.

Rulandské bílé (Burgundské) (Pinot blanc)

Žluto-zelené až zlaté, s příjemnou vůní. Víno je plné,  extraktivní s vyššími kyselinami. polosuché. Rulandské bílé asimiluje intenzívně a má schopnost zvýšit koncem října cukernatost tak, aby se mohly vyrábět pozdní sběry a výběry. Ta pak po dosažení láhvové zralosti možno zařadit mezi vína výjimečně vysoké jakosti, pokud byla správně vyškolena. Na světových trzích se platí za taková vína nejvyšší ceny. Vhodné k teplým předkrmům a studeným mísám. 

Rulandské šedé (Pinot gris)

Odrůda vzniklá pupenovou mutací Burgundského modrého.Vína jsou plná, neutrální, zlatavé barvy a často i se zbytkovým cukrem, protože hrozny mívají vysokou cukernatost. Zraje poněkud dříve než Rulandské bílé a mívá méně kyselin.

Sauvignon 

Plné, aromatické a kořeněné víno, s výraznou barvou zralých broskví. Hrozen je malý a bobule obsahují vysoce aromatické látky, které zpočátku tvorby mají tóny vůni kopřivových nebo po černém rybízu či angreštu a při pozdějším zrání pak přecházejí do vůně zralých broskví. Sauvignon se pěstuje na Moravě ve větším měřítku až od druhé poloviny 20. století a výborné jakosti dosahují vína na Znojemsku. V současné době se víno této odrůdy těší ve světě velké oblibě, zejména typy vyráběné s nádechem vůní z nových dubových sudů - barrique. Vhodné ke stejku nebo staženým rybám. 

Sylvánské zelené

Vína jsou poměrně neutrální, po vyzrání na láhvi velmi harmonická, plná, výborná pro společenské události, neboť jejich pití neunavuje.

Sylvánské bílé 

Tmavě zelené, s jemnou vůní. Plné, kořeněné. Pojmenováno po římanovi Sylvanovi. Vhodné k husím játrům a pečenému kuřeti. 

Tramín červený

Patří k nejkvalitnějším odrůdám.Vyniká charakteristickou kořeněnou příchutí a vůní, mívá vysoký obsah etanolu a intenzivní zlatožlutou barvu. Patří mezi nejkvalitnější odrůdy. Uložením v lahvích se jeho výrazná chuť ještě zvyšuje. Zlato-žluté víno se silnou, kořeněnou aromatickou vůní a jedinečnou chutí. Celkem sladké, připomíná těžká jižní vína. Většinou se vyžadují vína Tramínu se zbytkovým cukrem. Taková jsou přirozeně nejlepší z výběrových hroznů. Plná, vysoce aromatická a sladká vína této odrůdy se pijí hlavně ke sladkým dezertům nebo jako aperitiv před obědem, či k předkrmům, jako jsou kupříkladu husí játra. Tramínu se nejlépe daří v hlinitých, vlhčích půdách, kde se vytváří mnoho aromatických látek. Je to víno podávané jen v omezeném množství ke zvláštním příležitostem.Vhodné k teplým předkrmům a dezertům. 

Veltlínské zelené

Vína Veltlínského zeleného jsou poměrně neutrální. Na prvohorních půdách Znojemska mají kořenitě hořkomandlovou chuť. Na spraších mívají jemnou lipovou vůni. Jsou oblíbená k dennímu stolování a ředěna vodou jako vinný střik tiší žízeň.

Veltlínské bílé 

Světlý, zlatý odstín, příjemně svěží, se silnou vůní. Kořeněné až ohnivé. Vhodné ke studeným předkrmům a studeným mísám. 

Veltlínské červené ranné (Večerka) 

Patří k velmi rozšířené skupině odrůd nazývaných Malvasia. Menší buket snižším obsahem kyseliny. Slabší aroma.

 

 

Červená vína

 

Agni

kříženec (André x Irsai Oliver).

Alibernet

kříženec (Alicante Bouschet x Cabernet Sauvignon)

André

kříženec Frankovky a Svatovavřineckého. Víno je tvrdé, potřebuje delší ležení.

Cabernet Sauvignon

Vína mají bohatý obsah taninu a antokyanů, ale i kyselin. Teprve při zrání vína na sudech barrique a po dlouhodobém uložení na lahvích se objevují nejvzácnější tóny zralosti a plnosti červeného vína.

Frankovka 

Vyznačuje se rubínovou barvou, jemným sametovým buketem a trpkou chutí a výraznou vůní. Vína jsou velmi plná při úměrné sklizni a z dobře vyzrálých hroznů. Velmi dobře se hodí pro zrání na lahvi, dají se využít pro výrobu vín v barrique. Vhodné k divoké kachně, grilovanému masu a pečenému hovězímu.

Merlot

Dává plná vína, s chutí ovoce po třešních a rybízu.

Neronet

Kříženec (Svatovavřinecké x Modrý Portugal) x (Alicante Bouchet x Cabernet Sauvignon)

Portugalské modré

Tmavě červené, krásné a jemné, s poměrně nevýraznou vůní. Vhodné k pečenému kuřeti. 

Rulandské (Burgundské) modré (Pinot noir)

Rubínově rudé, s příjemnou vůní, plné, sametově elegantní. Toto víno přinesl Karel IV. z Burgundska (Francie) v 14. století. Víno je nejen plné, ale i kořenité a mimořádně dobré pro zrání na sudech i na lahvích. Pro víno této odrůdy je typická světle granátová barva. Když se víno v neplném poháru pohne k jedné straně tak, aby se vytvořila tenká vrstva vína, pak okraj vína má zlatavě cihlovou barvu. Při stárnutí se v něm ozývají tóny švestkových vůní láhvové zralosti. V současné době se řadí vína Rulandského modrého k nejcennějším vínům světa a platí se velmi dobře. Vhodné k bažantovi, zvěřině, grilovanému masu. 

Svatovavřinecké

Víno jemné svěží vůně s ovocnými tóny zralé víšně, která později přechází do buketu připomínajícího povidla až černý rybíz. Chuť je sametová, harmonická. Doporučujeme k pikantním úpravám vepřového a krůtího masa včetně bažanta, ale i k hovězímu ve vlastní šťávě.

Vavřinecké 

Křížencem Frankovky a Svatovavřineckého.Tmavé až rubínově rudé, s příjemnou, charakteristickou chutí. Kvalitní sametové víno, které vydrží. Mívá větší množství kyselin.Vhodné k zvěřině a grilovanému masu. 

Zweigeltrebe 

Odrůda červeného vína původem z Rakouska vzniklá křížením Svatovavřineckého a Frankovky. Víno jasně červené barvy, jemné ovocné vůně, plnější chuti s výraznější tříslovinou. Charakteristická vůně a chuť přechází do černého rybízu. Tmavě červené víno s charakterem, výraznější, ale nevtíravá chuť. Vína jsou v prvním roce hrubší, ale po vyzrání bývají harmonická, pevná, odrůdově typická . Na jedné révě rostou dva rozdílné druhy hroznů. Vhodné k pečeni. 

 

Veltlínské zelené - Je hlavní rakouskou odrůdou révy a hojně se pěstuje i na Moravě. Je středního růstu a její velké hrozny s menšími zelenými bobulemi dozrávají relativně pozdě. Víno je neutrální s typickou zelenkavou barvou a suchou ovocnou chutí, s vyšším obsahem kyselin a střední tělnatostí. Vyznačuje se kořenitou a mandlovou chutí. 

 

Rulandské bílé - Tato odrůda se u nás pěstuje od nepaměti a do Čech byla přivezena z Burgundska. Ampelograficky se od Chardonnay rozeznává dle tvaru listu. Vína z něj vyrobená jsou charakteristická jemně kořenitou chutí podpořenou chutí chlebové kůrky. Mají schopnost dosáhnout výjimečné lahvové zralosti a těší se velké oblibě. 

 

Rulandské šedé - Tato burgundská odrůda vznikla pupenovou mutací z Rulandského modrého. Má malé hrozny s šedomodrou slupkou, které se musí rychle zpracovávat, aby víno nemělo narůžovělou barvu. Hrozny dozrávají dříve než u Rulandského bílého a mají menší množství kyselin. Bývají napadeny ušlechtilou Botrytis cinerea, která umožňuje vyrobit vína pozdního sběru výjimečné kvality. 

 

Chardonnay - Víno této odrůdy se stalo jedním z nejpopulárnějších vín na světě. U nás se pěstuje hlavně na Mikulovsku, kde se z něj vyrábí vína s přívlastkem. Aroma vín vyrobených z této odrůdy je jemně minerální s ovocnými tóny připomínající jižní ovoce. Ovocnost se projevuje i v chuti, kde je doplněno harmonickou kyselinkou. Víno je díky své struktuře a charakteru předurčeno k zrání v lahvích. 

 

Sauvignon - Pochází z Francie z oblasti Bordeaux. Je odrůdou bujného růstu avšak s nízkou mrazuvzdorností, což u nás vyžaduje pěstování jen v nejpříznivějších polohách. Víno ze Sauvignonu je vysoce aromatické, připomínající vůni kopřiv nebo listu černého rybízu, které se ve zralosti mění ve vůni broskví nebo exotického ovoce. 

 

Ryzlink vlašský - Původ není zcela znám. Je to réva středního vzrůstu s dostatečnou mrazuvzdorností. Zrání je velmi pozdní a nejvyšší cukernatost dosahuje koncem října či začátkem listopadu. V teplejších mikroklimatických podmínkách, zejména na Mikulovsku, je možné z této odrůdy vyrábět vynikající pozdní sběry a výběry. Aroma vín je jemně kouřové, podpořené ovocností, chuť bývá zakončená výraznější kyselinou typickou pro tuto odrůdu. Vína z hroznů Ryzlinku vlašského jsou vhodná pro výrobu šumivých vín. 

 

Ryzlink rýnský - Původ této odrůdy je německý. Je nejodolnější odrůdou proti mrazu v našich oblastech. Vína této odrůdy vynikají jemností a komplexní vůní citrusového ovoce, s příchutí medu a naftalínovým tónem, na patře pak nevtíravým, avšak dlouho trvajícím dozníváním. Predikátní vína se těší vysokému potenciálu dlouholeté životnosti, která trvá až několik desítek let. 

 

Zweigeltrebe-Vznikla křížením Frankovky a Svatovavřineckého v Klosterneuburgu. Dobře se adaptuje na různé podmínky, má dobrou odolnost vůči mrazům a plísním. Sklizně této odrůdy jsou pravidelné a bohaté. Víno má jemnou vůni, v chuti je ovocné s jemnou tříslovinou. Zráním se stává harmonické a plné. 

 

Frankovka - Patří k vysoce ceněným odrůdám produkujícím kvalitní vína vhodná k archivaci v lahvích nebo v sudech typu barique. Pro své časné rašení a pozdnější zrání vyžaduje teplejší polohy. Vína jsou charakteristická svojí hloubkou, tříslovinou a nasládlou zemitostí vyváženou vyšším stupněm kyselin. Díky těmto atributům může víno zrát několik let v lahvích. 

 

Rulandské modré - Tato odrůda byla do Čech dovezena z Burgundska Karlem IV. Pěstování je velmi náročné, neboť je to odrůda velmi náchylná k mutaci. Vína jsou plná, v plné zralosti sametová, kořenitá s hořkomandlovou příchutí. Nejvyšší jakosti dosahují ležením na láhvi. 

 

 

BÍLÁ VÍNA

krátké charakteristiky jednotlivých odrůd

 

Veltlínské zelené

Světle žlutá barva se zelenými reflexy, z těžké půdy lipová vůně, z kamenité kořenitě mandlová. Mladé víno je svěží a živé. Vyšší jakostní stupně vhodné do archívu. Má širokou kombinovatelnost. Mladá vína jsou vhodná ke studenému masu, vyzrálá k hovězímu a k neutrálním omáčkám. Vhodné pro vinný střik.

Ryzlink vlašský

Světle žlutozelená barva, vůně neutrálně vinná, příjemně květinová. Vyšší jakostní stupně se šťavnatou kyselinou. Víno je plné, harmonické a podbízivé, vhodné do archívu.Doporučuje se k předkrmům, lehkým úpravám ryb, jemným paštikám, k fádnějšímu jídlu, kde je nutné povzbuzení kyselinou. Vhodné pro vinný střik.

Neuburské

Výrazná květnatost až lesní vůně je doprovázena jemnými kouřovými tóny. V chuti má víno bohatou strukturu harmonické kyseliny a medovou svěžest. Doporučuje se k vepřovému nebo telecímu ve vlastní šťávě , pikantní studené kuchyni a jemně aromatickým sýrům.

Chardonay

Aromatické látky jsou výrazné, v projevu svěžesti rozkvetlé louky, lesních jahod až ananasu. Vchuti má víno bohatou strukturu, něžnost mladých plodů lískových oříšků, eleganci a svěžest kyselin. Doporučuje se ke kuřecímu masu s ovocem, telecímu, vepřovému a pikantním sýrům.

Irsai Oliver

Maďarská odrůda, vyšlechtěná křížením Bratislavského bílého a čabaňské perly. Víno je zlatožluté barvy, výrazné typické velmi pronikavé vůně, plné chuti, připomínající muškátové víno, ale svým charakterem a kyselinkou je příjemnější.

Pálava

Novější odrůda vyšlechtěná v Perné křížením Tramínu s Müllerem Thurgau. Víno je žluté až zlatožluté barvy, s intenzivní, až tramínovou vůní, plné a harmonické chuti, s výrazným kořínkem. Hodí se k dortům, pudinkům, nákypům, ale i ke studeným mísám.

Müller Thurgau

Odrůda byla vyšlechtěna ve Švýcarsku křížením Ryzlinku rýnského se Sylvánským zeleným a je u nás velmi rozšířená. Víno je zelenkavě žluté barvy s typickým jemně muškátovým až broskvovým, někdy i vanilkovým buketem, v chuti je plné, lahodné a nevtíravé. Je vhodné pro dámskou společnost. Hodí se k telecí pečeni, uzenému jazyku, štice či candátu.

Muškát moravský

Světle žlutá barva, výrazné muškátové aroma, lehčí typ vína. Novošlechtěnec získaný křížením Muškátu Ottonel + Prachttraube. Využívá se hlavně pro známková vína. Hodí se k mírně sladkým dezertům neutrální chutě.

Rulandské šedé

Vzniklo jako pupenová mutace z odrůdy Rulandské modré. Víno má vyšší barvu než Rulandské bílé, typickou chlebnatou vůni i chuť, je velmi extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu. Vysoké kvality dosahuje vyzráním v láhvích

Ryzlink rýnský

Pochází z Porýní, patří mezi pozdní odrůdy. Barva vína je zelenkavá, delším ležením až zlatězelenkavá. Vůně jemně muškátová, často připomínající vůni kvetoucích lip. Chuť je plná a harmonická, víno z dobrých ročníků je nazýváno králem vín a vínem králů. Hodí se k sýrům, mírně pikantním jídlům, vepřové kotletě.

Sauvignon

Pochází z francouzského Bordeaux, proto není odolný vůči zimním kontinentálním podmínkám a není u nás příliš rozšířený. Víno je světle zelené až zelenožluté barvy, s výraznou vůní po kopřivách, broskvích nebo až černém rybízu (podle ročníku a půdy), což se projevuje i v chuti. Nazráváním v láhvích se mění na harmonické, lahvově zralé víno. Podává se k bílým masům a rybám.

Tramín

Původ není přesně znám, sahá údajně až do oblasti říše římské. Barva vína je vyšší, žlutá až zlatožlutá, s velmi silnou extraktní vůní připomínající vůni chryzantém. Chuť je kořeněná, lahodná až někdy fádní, hlavně pro nízký obsah kyselin. Svým ocelovým charakterem připomíná těžká jižní vína. Podává se ke sladkým pokrmům a také k asijským specialitám.

 

 

 

ČERVENÁ VÍNA

krátké charakteristiky jednotlivých odrůd

 

André

Vyznačuje se intenzivní vůní, nízkým alkoholem, svěžími kyselinami a originální tříslovinou. Zráním na lahvi se ve vůni a chuti objevují jemné mandlové tóny. Je vhodné k hovězímu masu naroštu, ražniči a jemně nazrálým plísňovým sýrům.

Rulanské modré

Světle rubínová barva se zlatavým okrajem hladiny vína v místě styku se stěnou sklenky. Zpočátku je víno hrubé, při zrání vystupuje kořenitost s vůní ořechů. Plnost vůně vynikne až po několikaletém vyzrávání, kdy připomíná vůni mandlí. Chuť je květnatá, harmonická, sametová s jemným aróma a velmi ušlechtilá. Vhodné k archivování. K jemným úpravám zvěřiny i jiných tmavých mas. K jemným typům ušlechtilých sýrů. K delšímu posezení s malým zákuskem.

Svatovavřinecké

Víno červené barvy temného granátu, někdy s fialovými odstíny. Z těžké půdy s ovocnými tóny vůně, z lehké s výrazně odrůdovými tóny. Chuť plná, u mladého vína neharmonická, později řízně vyzrálá až agresívní s výraznou tříslovinou. Vhodné k výrazně kořeněné úpravě vepřového masa, k tmavému masu, ke zvěřině, k těstovinám, huse nebo ke kachně.

Cabernet Sauvignon

Víno je rubínově červené barvy, se specifickou odrůdovou příchutí připomínající černý rybíz, která se zvýrazňuje zejména ve starších ročnících. Má vyšší obsah kyselin.Velmi vhodné k archivování.

Frankovka

Víno tmavě rubínové barvy, širší vůně typické pro červená vína. Mladá vína jsou tvrdá, ale plné chuti. Víno vyzrává do bohaté do bohaté šíře. Vhodné do archívu. Příjemná drsnost. Hodí se ke zvěřině, hlavně k tmavému masu a k jídlům s výraznou chutí, ke kořenité úpravě masa, k ušlechtilým sýrům, sýrům se zelenou plísní, těstovinám.

 

 

• BÍLÉ ODRŮDY

    • Aurelius

    • Chardonnay

    • Irsay Oliver

    • Kerner

    • Lena

    • Malverina

    • Muškát moravský

    • Muškát Ottonel

    • Müller Thurgau

    • Neuburské

    • Pálava

    • Rulandské bílé

    • Rulandské šedé

    • Ryzlink rýnský

    • Ryzlink vlašský

    • Sauvignon

    • Sieger

    • Sylvánské zelené

    • Tramín červený

    • Veltlínské červené rané

    • Veltlínské zelené

    • Veritas

 

• MODRÉ ODRŮDY

    • Agni

    • Alibernet

    • André

    • Ariana

    • Cabernet Moravia

    • Cabernet Sauvignon

    • Frankovka

    • Merlot

    • Modrý Portugal

    • Neronet

    • Rulandské modré

    • Svatovavřinecké

    • Zweigeltrebe