O jakých vínech a v jakých souvislostech, se mluví v Bibli?

Historie vinařství začíná konstatováním: „Noe . . . přistoupil k tomu, aby vysadil vinici.“ (1Mo 9:20) Melchisedek, král Salemu, přinesl před Abrahama „chléb a víno“. To dokazuje, že hrozny se v zemi Kanaán pěstovaly už před rokem 1933 př. n. l. (1Mo 14:18) Egyptské nápisy líčí vinobraní a šlapání vinných lisů ve druhém tisíciletí př. n. l.; v té době měl faraón své oficiální číšníky. (1Mo 40:9–13, 20–23) Egyptská výroba vína však utrpěla těžkou ránu, když Jehova „hubil jejich révu“ krupobitím. (Ža 78:47; 105:33)

Zvědové, kteří vstoupili do Zaslíbené země, „země . . . révy a fíků a granátových jablek,“ přinesli z říčního údolí Eškol hrozen tak velký, že ho museli nést dva muži na tyči mezi sebou. (5Mo 8:8; 4Mo 13:20, 23, 26) Vinné hrozny z tohoto kraje prý běžně váží 4,5 až 5,5 kg. Byl zaznamenán hrozen, který vážil 12 kg, a ještě jiný, který vážil více než 20 kg.

Jiné vinařské kraje, o nichž se Bible zmiňuje, jsou kromě říčního údolí Eškol také En-gedi u Mrtvého moře (Pís 1:14), Šekem (Sd 9:26, 27), Šilo (Sd 21:20, 21) a za Jordánem Sibma, Chešbon a Eleale. (Iz 16:7–10; Jer 48:32)

Prorocké použití. Když Jákob žehnal Judovi, měla jeho slova prorocký význam: „Uváže svého dorostlého osla k révě [lag·geʹfen] a potomka své vlastní oslice k vybrané révě [welas·so·re·qahʹ] a jistě své oblečení vypere ve víně a svůj oděv v krvi hroznů. Jeho oči jsou tmavě rudé od vína.“ (1Mo 49:8–12) Hebrejské slovo so·re·qahʹ označuje červenou révu, která přináší nejbohatší a nejvybranější plody. (Srovnej Iz 5:2; Jer 2:21, kde se vyskytuje příbuzný výraz so·reqʹ.)

Pisatelé Bible se o vinné révě zmiňují často, protože lidé ji dobře znali. Ježíš mluvil o vinicích a hroznech při mnoha příležitostech. Vinice rodící hojnost ovoce byly známkou Jehovova požehnání. (3Mo 26:5; Ag 2:19; Ze 8:12; Mal 3:11; Ža 128:3) Výraz „sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem“ se stal příslovečným rčením navozujícím představu míru a bezpečí. (1Kr 4:25; 2Kr 18:31; Iz 36:16; Mi 4:4; Ze 3:10)

Chelbonské víno Ezekiel 27:18 /dodával jej Damašek do Týru/ Místo, jež se proslavilo svým výborným vínem, které bylo v Tyru velmi ceněno. Chelbon se obvykle ztotožňuje s dnešní vesnicí Chalbun, která leží asi 20 km na SSZ od Damašku. Ve starověku dostával víno z Chelbonu nejen Tyros, ale také Asýrie, Babylónie a Persie.

Královské víno Ester 7:1,2 /Víno se podávalo ve zlatých pohárech* a každý pohár byl jedinečný. Královské víno teklo proudem, tak jak se slušelo na krále./

Libanonská vína Ozeáš 14:7 Nejlepší vína!

Víno z Káně Jan 2:3-10 První zázrak J. K.

Víno pro JK na kůle (kyselé víno, zoctovatělé) Matouš 27:48 Ingredience, které se do vína přidávaly, aby nápoj konzervovaly, dodaly mu léčivé účinky anebo dokonce aby zakryly nevábné pachutě. Klejopryskyřice získávaná z kadidlovníku, rovněž známá pod biblickým názvem olibanum, má silné protizánětlivé účinky a takové víno přinášelo úlevu.  (přidávala se mandragora, koriandr, římský kmín, pepř, kopr, aloe, sena, ožanka, máta, šalvěj, tymián a pelyněk) Mramorový prach coby primitivní desinfekce, doplňovalo se obvykle medem, sušeným ovocem a dokonce i solí či slanou mořskou vodou, potaš vyrobená z popela tvrdého dřeva.

V tomto kontextu dostává text v Přísloví trochu jiný smysl! Přísloví 23:31, 32 o jednom (konkrétním ročníku vína) praví: „V závěru kousne jako had a uštkne jako zmije“.
Znečišťující víno: Daniel 1:8 (Nedivím se, že ho nechtěli pít.)

V 19. století otiskl anglický satirický časopis Punch nelichotivou epizodu o popíjení anglického vína, které potřebuje čtyři osoby: jednu oběť, další dva, kteří ji budou držet a čtvrtého, kdo onomu nešťastníkovi nalije víno přímo do hrdla. I u nás máme pro velmi kyselá vína označení jako tříchlapská či punčochová. Tříchlapské víno se lije pijákovi přímo do hrdla, zatímco dva jej drží. A když si nalijete punčochové víno na punčochy, všechny oka a dírky se zaručeně stáhnou.

Víno z ůdolí Eškol 4.Moj 13:21-24 Když přišli do údolí* Eškol, uřízli tam větev s jedním hroznem vína, který museli nést na tyči dva muži. Vinná réva v Eškolu, víno z Kanaánu, byla nejlepší. Egyptské záznamy svědčí o tom, že i faraónové dováželi víno z Kanaánu.

Červené víno Sorek Izajáš 5:2 V díle Encyclopaedia Judaica je uvedeno, že izraelští pěstitelé dávali přednost těm druhům vinné révy, které plodily tmavo červené hroznové víno, známé pod jménem Sorek. Zmínka u Izajáše se patrně týká právě tohoto druhu révy. Sorek (Nachal Sorek; doslova „potok Sorek“, na dolním toku nazýván arabsky Vádí Rubin) je jeden z největších vodních toků v oblasti Judských hor v Izraeli. V Knize soudců (16:4) je zmíněn jako hranice mezi Pelištejci a Izraelity (kmenem Dan).

Jiný výklad je, že „sorek“ znamená „jedinečné víno“, což odkazuje k vínu, které se v této oblasti pěstuje.
Sorek byl místem, kde žila Delila a rovněž místem, kde se poprvé setkala se Samsonem. Jedná se rovněž o místo, kde ho přiměla, aby jí prozradil tajemství své síly, a kde byl nakonec zajat Pelištejci:„ Pak se Samson odebral do Gazy...Potom se zamiloval do ženy v Hroznovém úvalu. Jmenovala se Delila. 

Vinice: V knize The Natural History of the Bible se uvádí, že „slunečná kamenitá úbočí s lehkou štěrkovitou půdou, vysoká teplota v létě a rychlé odvodňování půdy po zimních deštích — to vše jsou činitele, díky kterým jsou [v Palestině] mimořádně příznivé podmínky pro vinařství.“ Izajáš uvedl, že na některých vybraných místech bylo až tisíc révových keřů. (Izajáš 7:23) Cena jednoho keře až 1ks stříbra. Vinice se často vysazovaly na horských svazích. ... Bylo zvykem obehnat vinice plotem nebo zdí (4Mo 22:24; Př 24:30, 31) a také stavět chýše a strážní věže (Iz 1:8; 5:2) na ochranu vinice před zloději a škodnou, například před liškami a divokými kanci. (Ža 80:8, 13; Pís 2:15)

Zlořečené víno. V Bibli se často izraelský dům přirovnává k vinici – důkaz jak si vína máme vážit!
Izajáš 5:10 výnos tehdejších zlořečených vinic: Na deseti akrech (4ha)vinice se urodí jen jeden bat (22 l) vína.

Průměrně se ve světě vyrobí cca 4,3 hl vína z 1 tuny hroznů. U nás se sklidí 5 tun z ha a ha má 4 500 hlav. Z jednoho keře 1 až 2kg hrozna. 

Ve Španělsku 1 100 hlav na ha, Kalifornie 3 500 a ve Francii až 6 000 hlav na 1ha. Rekordmany v počtu keřů na hektar ve vinici, jsou některé staré vinohrady na Mosele a Saar, pocházející ještě z doby před mechanizací. Jsou osázeny až 12 000 révovými keři na hektar a jsou doposud funkční. Na začátku minulého století, kdy byly vinice ještě obdělávány za pomocí koňů a mezků, bylo na jednom hektaru často až 20 000 keřů. A v antice Římané dokonce sázeli až 35 000 keřů do hektaru. 

Vinařský zákon říká že u jakostního vína nesmí překročit 14tun na ha, u přívlastkových 12t/h (jinak je to jen stolní nebo zemské víno). Optimální výnos je 6tun na 1ha! Takže 2 až 10 tun na ha. Kvalitní hrozno  2t na ha. Ideální výnos pro výrobu kvalitního vína v podmínkách naší vinice je v průměru 1,5kg hroznů na jednu hlavu. Tzn., že z jednoho keře vyrobíme jednu láhev vína. Z každé 1 tuny hroznového vína se může vyrobit cca 720 lahví. To znamená 7200 celých hroznů. Pokud máte vinohrad, který vyprodukuje 1-2 tuny, jste schopni vyrobit 720-1440 lahví vína. Vinařství Kolby z 1 tuny vyrobí 833 lahví. Vinař Springer vyrobí z jedné hlavy 1 l vína. Výnosy známých oblastí: Sauternes 25 hl/ha, Bordeaux 50 hl/ha, Champagne 80 hl/ha. (3 – 6 tisíc hlav na ha, zahuštěná výsadba je 10 000 hlav na ha, Francie 12 000)  

Vinařské oblasti v Izraeli dnes

Největšími vinařskými oblastmi v Izraeli byly ještě před několika lety Samaří a Samson. Svůj význam si především díky existenci některých zajímavých projektů zachovávají i v současnosti, rozlohou vinic a produkcí hroznů je ale v poslední době předčila Galilea. Svůj návrat mezi vinařské regiony zažívá po několika tisících letech také poušť Negev. Iniciativa k využívání nových či staronových lokalit pro vinařský průmysl vychází zpravidla od jednotlivých výrobců. V Izraeli existuje pět vinařských regionů - Galilea, Samaří, Samson, Judské kopce a poušť Negev. Ty byly vymezeny v 60. letech 20. století ještě před ohromným kvantitativním a především kvalitativním posunem izraelského vinařství. Tyto oblasti jsou pro potřeby zeměpisného označování vína respektovány příslušnými autoritami EU, USA atd. Jednotlivé oblasti dělí Izraelci už především pro svou potřebu na menší podoblasti.

Galilea - Horní Galilea, Dolní Galilea, Golanské výšiny

Tento region zahrnuje sever Izraele a Golanské výšiny. Pro zajímavost se sluší dodat, že historická Galilea pokračuje směrem do jižního Libanonu, kde také leží pravá Kána, kde měl Ježíš proměnit vodu na víno. Většina vinařství využívá hroznů z Galileje pro svá přední vína (First Label, Flag Ship) a tzv. rezervy. Oblast se během relativně krátké doby stala kvalitativně předním vinařským regionem Izraele. Galileu charakterizují vysoké polohy a specifické půdní a klimatické poměry. Na Golanských výšinách dominuje podklad sopečného původu, v Horní Galileji je mnohde půda vápenitá a štěrkovitá. Území má ve srovnání se zbytkem Izraele více vláhy a v zimě i sněhové srážky.

Samaří - Pohoří Carmel, Samařské kopce, Šaronská planina

Region představuje co do vinařského průmyslu cenné dědictví po iniciativách barona Edmonda de Rothschild. Charakterizuje jej horské pásmo Carmel a blízkost středomořského pobřeží. Hlavní koncentrace vinic a některých vinařských podniků je v okolí města Zichron Jaakov, které je jedním ze sídel podniku Carmel a kterému se přezdívá hlavní město izraelského vinařství. Jeho historické centrum připomíná městečka v Bordeaux. Dalším centrem je Binyamina, kde sídlí rovněž stejnojmenný vinařský podnik. Půdy v oblasti jsou středně těžké, klima typicky středomořské, tedy s teplými léty a relativně vlhkými zimami.

Samson - Centrální pobřežní planina, Judská nížina, Judské podhůří

Region pojmenovaný po biblickém hrdinovi tvoří především pobřežní plošina Dan a Judská nížina se zaoblenými kopečky. Mnoho vinic vinařství Carmel a Barkan leží právě v tomto regionu, Carmel má v Rishon le Zion rovněž svůj hlavní závod. V Ramle původně sídlilo vinařství Segal. Půdy jsou poblíž moře písčité, vyskytuje se tu i železito vápenitá terra rosa. Dále k horám je podloží vápencové a kamenité, ale také jílovité a hlinité. I tato oblast je dědictvím po baronu Edmondu de Rothschildovi. Klima je středomořské, v létě velmi horké, zimy jsou mírné.

Judské kopce - Jeruzalém, Guš Ecijón, Jatirský les

Zatím relativně málo rozvinutý vinařský region, rozkládající se v okolí Jeruzaléma. Vinice rostou v úzkých údolích nebo na malých terasách. Jsou vysázeny západně  od Jeruzaléma a přes hory se táhnou k Jatirskému lesu na severní hranici pouště Negev. Půdy jsou tu mělké, kamenité a vysychavé. Dny jsou velmi horké, noci na kopích chladné, nejvyšší polohy v zimě zažívají sněhovou pokrývku. Klima přechází ze suchého ke středomořskému.

Negev - Ramat Arad, Negevská vysočina

V biblických dobách byl Negev populární oblastí pro pěstování vína. Dnes se nové vinice vysazují především na kopcích sverovýchodního a středního Negevu. Výsadby v tomto vyprahlém regionu jsou zprvu závislé na závlahových systémech. Tratě jsou položeny i 600 m n.m., kde jsou výrazné rozdíly mezi teplotami ve dne a v noci. První z větších vinařství, které realizovalo výsadby v Negevu, byl Carmel. Tishbi má vinice ve Sde Boker, Barkan v kráteru Mitzpe Ramon. Půdy jsou v Negevu písčité až sprašovité, klima suché a horké. Sucho a nízká vlhkost jsou prevencí proti šíření chorob.

„Bylo to lehké bílé výběrové víno, které se vyváželo do mnoha zemí po celém Středozemí,” uvedl Seligman. Dodal, že víno se mimo jiné vyváželo do Egypta, Turecka, Řecka a možná také do Itálie. Seligman poznamenal, že víno v té době nebylo jen důležitým zbožím pro export a zdrojem potěšení, ale také významným zdrojem živin a bezpečnou alternativou k vodě, která byla často kontaminovaná.