Mešní vína

je víno, používané při eucharistii jako tzv. krev Páně. U většiny církví musí splňovat zvláštní požadavky na způsob výroby, tyto požadavky se u jednotlivých církví liší. Římskokatolická církev používá z praktických důvodů bílé víno, pravoslavné církve používají symbolické červené. Neoficiálně a spíše slangově se za „mešní víno“ označuje víno bez přídavku cukru.

 

Musí být vyrobeno pouze z hroznů, bez dalších příměsí a přidaného cukru, vinohrad poskytující úrodu nesmí být chemicky ošetřován (fakticky jde o přírodní a ekologicky pěstované víno). Dříve bylo vyráběno výhradně v klášterech, dnes je produkují i soukromé společnosti. Církev si pro udělení souhlasu s označením produktu za mešní víno vymiňuje podmínku, že nesmí mít pochybnosti o tom, zda výrobce bezpodmínečně a soustavně dodržuje správný výrobní postup.

 

Podle českých zákonů je nutné, aby k označení vína za mešní byl vydán souhlas příslušné církve, totéž pravidlo platí pro košer víno. Většinou mají jednotlivé církve tzv. pověřené výrobce mešních vín, tedy vinařské firmy, které se specializují na výrobu mešního vína pro onu konkrétní církev.

§ 6, odstavec 16 vinařského zákona: „Na etiketě vína lze uvést, že splňuje požadavky pro účely církví a náboženských společností, například, že jde o mešní víno, košer víno apod., pokud byl vydán písemný souhlas příslušné církve nebo náboženské společnosti s uváděním takto označeného vína do oběhu; bez předchozího písemného souhlasu příslušné církve nebo náboženské společnosti je zakázáno uvést takto označené víno do oběhu.“

V této věci je poměrně známý soudní spor mezi Českou biskupskou konferencí a společností Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž. ČBK odmítla v roce 2006 firmě povolit označovat jí vyrobené víno jako mešní. Firma, která v minulosti vedla řadu soudních sporů s arcibiskupstvím olomouckým (které bylo dříve jejím podílníkem), podala na ČBK žalobu pro údajné omezování hospodářské soutěže, Městský soud v Praze žalobu však odmítl s tím, že nemá pravomoc rozhodnutí ČBK přezkoumávat. Firma podala proti tomuto rozhodnutí kasační stížnost, kterou však Nejvyšší správní soud 29. ledna 2008 taktéž zamítl. Podle jeho verdiktu Římskokatolická církev zastoupená Českou biskupskou konferencí má výlučnou pravomoc stanovit, které víno smí být označováno jako mešní, a její rozhodnutí nemohou přezkoumávat soudy. Představovalo by to nepřípustný zásah do autonomie církve.